Pražská stavba z druhé poloviny 90. let minulého století otevírá naši novou blogovou sérii #slavnéstavby. V ní se budeme věnovat slavným stavbám ve světě i v tuzemsku. Odrazovým můstkem série je pražský Tančící dům stojící na pravém břehu řeky Vltavy.

Provokativní stavba v centru Paříže spojující moderní části metropole a romantické historické centrum. Kovová a skleněná budova z roku 1977 znovu dokazuje, že Paříž je centrem překvapivých konceptů, které diktují trendy.

Architektonický styl brutalismus už svým názvem napovídá, že vzbuzoval a vzbuzuje mnoho kontroverzí. Jedná se o směr, který silně pracuje s užitností prvků a očišťuje architekturu od veškerého pozlátka.

Je označován za jednoho z nejvlivnějších amerických architektů 20. století. Patří k autorům a čelním architektům organické architektury. Dnešní článek bude o architektu Frank Lloyd Wrightovi.

Pokud jste někdy navštívili východomoravské město Zlín, s budovami jako je Baťův mrakodrap nebo Hotel Moskva (dnešní Hotel Zlín) jste se určitě setkali. V dnešním článku si tak povíme něco málo o životě a díle autora těchto staveb.

Česká architektura zažívala ve 20. století nevídaný rozkvět. Jména našich architektů rezonovala nejen na české architektonické scéně, ale i na té zahraniční. Jedno ze jmen, které neomylně svou stopu na domácí i zahraniční scéně zanechalo – Bohuslav Fuchs.

Dějiny české architektury zaznamenaly světově uznávané umělce, kteří svým dílem přispěli do fondu světové architektury. Mezi tyto autory můžeme bez pochyby zařadit Jaroslava Fragnera.



Posledním architektem ze série Velké trojky architektury, je německý architekt Walter Gropius. Ten stojí za vznikem legendární výtvarné školy Bauhaus, která zásadně změnila pohled na moderní design.

Barcelonský pavilon, Vila Tugendhat nebo Crown Hall. To je pouze zlomek staveb, které slavný německý architekt za svou kariéru navrhl a realizoval.

Po oblíbeném seriálu o legendární škole z Desavy přicházíme s dalším tématem. V příštích týdnech bude velká trojka architektury, v čele se Švýcarem Le Corbusierem a Němcem Ludwigem Mies van der Rohe.

Kámen patří odnepaměti k základním stavebním materiálům. Člověk s ním v primitivní formě pracoval už před tisíciletími. Je oblíbený hlavně díky své síle a odolnosti a zároveň relativně jednoduchému opracování.

Sklo je jedním ze jmenovatelů Bauhausu, ve spojení s ocelí patří k symbolům opuštění přílišného zdobení a umožňuje nerušený dialog mezi interiérem a exteriérem stavby. Podívejte se s námi na to, jak sklo postupně ovládlo architekturu staveb.

U dřeva téměř nemůžeme začít s výčtem historie jeho užití. Co se raných staveb a později architektury týče, je tento materiál spojen s člověkem snad od nepaměti. Možná proto architekti a designéři po dřevu sahají, když chtějí vyvolat pocit útulnosti.

Hliník je ve stavebních materiálech poměrně nováčkem. Byť se jedná o jeden z nejběžnějších prvků v zemské kůře, nevyskytuje se příliš v čisté podobě. Je získáván z bauxitu, proto si na své časy slávy musel počkat.

I když na to beton možná nevypadá, jeho použití architekturu velmi rozvinulo a posunulo. Pojďme se podívat, jak se beton stal z užitkové hmoty hmotou estetickou a jak vypadá česká betonová stopa ve světě.

Walter Gropius či Johannes Itten – Bauhausem prošel nespočet významných osobností, které mu vtiskly nezaměnitelnou tvář. I z toho důvodu je těžké vybrat ty nejdůležitější. Další díl seriálu Nové století Bauhausu, tentokrát věnovaný lidem, je zde.

Legendární škola Bauhaus za svou krátkou existenci dokázala opravdu mnoho. Snad žádné škole nestačilo pouhých 14 let k tomu, aby se zapsala do dějin architektury a dalších uměleckých oborů. A to musela nepřetržitě čelit nátlaku, kvůli kterému...

Bauhaus. Po vyslovení jména každého napadne něco jiného, pro nás je Bauhaus heslem inspirace a pokroku, jméno legendární školy z Desavy. Pokud jí znáte, váš přehled nás velmi těší. Pokud ne, jste na správném místě.