Frank Lloyd Wright
Osud architekta byl mnohokrát plný zvláštních zvratů a nevyhnul se bohužel ani tragickým událostem. Jako první nás možná překvapí, že se původně nevěnoval architektuře, ale vystudoval v Madisonu na University of Wisconsin, kde byl spíše projektantem. I když pracoval na této pozici i jako asistent děkana, jeho sny se upínaly k Chicagu. To bylo na konci devatenáctého století centrem pro architektonický rozvoj a inovativní myšlení. Postupně se v Chicagu propracoval až k samostatné architektonické kanceláři. V roce 1900 se vydává do Evropy. Zde je obklopen hnutím Arts&Crafts i secesí, díky které se ještě více obrací k přírodě a jejímu propojování s architekturou. Oblíbil si také Japonsko, pro které je implementace a zobrazování přírody zřejmé až do dnešní doby.
Tři osudové stavby
Byť má architekt na svém kontě stovky projektů, můžeme mluvit o třech významných stavbách. Vidíme u nich silný vliv organických tvarů a touhu splynout, případně se postavit přírodním živlům.
Zakletý Taliesin West
Podle nejranějšího velšského básníka pojmenoval Wright sídlo, které postavil v Arizonské poušti. Jeho fascinace vyprahlou krajinou trvala celá léta. Komplex, který zde vytvořil, vznikal postupně a sloužil jako jakési učňovské středisko, kam studenti přicházeli a setkávali se s řemesly a úkoly, které jsou při architektuře a stavebnictví potřeba. Bohužel ojedinělý projekt byl v roce 1914 svědkem masakru, který měl na svědomí jeden z Wrightových zaměstnanců. Ten během večeře ubil Wrightovu milenku, její děti a další přátele a zaměstnance, celou stavbu pak za pomocí benzínu zapálil. Wright byl během této tragédie na cestě do Chicaga.
zdroj: www.wallpaperflare.com
Mistrovský Fallingwater
Dům nad vodopádem zná téměř každý. Projekt pro úspěšného businessmana Edgara Kaufmanna je organicky umístěn do krajiny a úspěšně vede citlivý dialog s okolní přírodou, do které dokonale zapadá a je její součástí. Samotný vodopád neprotéká kolem domu, ale přímo pod domem. V podlahách nalezneme vyčnívající balvany, které stojí na původním místě a kde se nalézaly ještě před stavbou. Skla jsou bezrámová v místech, kde se setkávají s kamenem. Dominantou fasády jsou samozřejmě visuté terasy. Ve vertikálním členění a úzkých rámech oken můžeme vidět inspiraci japonskou tradiční architekturou.
zdroj: Wikimedia Commons
Chrám moderního umění – Guggenheimovo muzeum
Poměrně malá ovšem provokativně rozmáchlá budova, která byla zakázkou umělecké nadace Solomona R. Guggenheima. Její konstrukce opticky spojuje čtyři soustředné kružnice. Interiér je prosvětlený pouze stropním světlíkem. To umožňuje vystavení libovolně velkých děl bez překážejících oken a také jsou díla chráněna před destruktivním slunečním svitem. Uvnitř točitě řešená budova evokuje nekonečně plynoucí spirálu. Podobně je to i se samotnou stavbou, která procházela spoustou změn, z nich poslední proběhla roku 2016, kdy bylo jedno z pater zcela proměněno v muzejní kavárnu.
zdroj: www.archizone.cz
Během své kariéry Frank Lloyd Wright ukázal, jak může architekt přetavovat inspiraci přírodou, Evropou i japonským uměním do originálních staveb. Důkazem toho je i to, že osm staveb je zařazeno na seznam UNESCO.
