Česky / Deutsch
Business zone / přihlášení / registrace
Dokonalý outfit pro každý domov.

Vladimír Karfík

Pokud jste někdy navštívili východomoravské město Zlín, s budovami jako je Baťův mrakodrap nebo Hotel Moskva (dnešní Hotel Zlín) jste se určitě setkali. V dnešním článku si tak povíme něco málo o životě a díle autora těchto staveb. Jejich autorem byl československý architekt a vysokoškolský pedagog Vladimír Karfík.

Z Idrije do Prahy a z Prahy do světa
Vladimír Karfík se narodil 26. října 1901 v rakousko-uherské Idriji, dnešním Slovinsku. Narodil se do rodiny českého lékaře a krátce po svém narození, v roce 1904, se s rodinou stěhuje do Prahy. Později v Praze také započne svá studia. Jeho první kroky vedou na Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Částečně však také studuje na Akademii výtvarných umění u profesora Jana Kotěry.

V roce 1925 dostává možnost odcestovat na studijní praxi do ateliéru švýcarského architekta Le Corbusiera, kde pracuje například na Plan Voisin – projektu nového centra Paříže. S podporou Masarykovy akademie práce tak odjíždí a v Paříži se na jeden rok stává členem ateliéru legendárního architekta.

V Československu dlouho nevydrží, za rok totiž znovu odjíždí, tentokrát do USA. Nejprve pracuje v chicagské firmě Holabird & Root, která se zaměřuje na stavbu mrakodrapů a posléze ve studiu Taliesin Franka Lloyd Wrighta, kde absolvuje další praxi.

30. léta, Baťa a návrat do Československa
Karfík se na svých cestách po Americe náhodně setkává s Janem Antonínem Baťou. Firma Baťa totiž v Chicagu zrovna otevírala nové pobočky a sám Jan Antonín Baťa se jich účastnil. Baťa tak nabídne Karfíkovi práci vedoucího projekčního oddělení Baťových závodů. Ten po zvážení všech okolností nakonec práci přijímá a odjíždí lodí do Československa.

Píše se rok 1930 a Karfík poprvé přijíždí do Zlína. Zde hned po příjezdu vidí sílu bratří Baťů, ale hlavně také otisk tehdejšího dvorního architekta Františka Lydie Gahury. Gahura měl do příjezdu Karfíka Zlín, co se týče architektury, prakticky ve své režii.  

Karfík s Gahurou se nikdy neměli moc v lásce. Na jednom místě se setkaly dvě velké osobnosti architektury. Karfík jakožto ten zcestovalý a mladší a Gahura jakožto bohémsky založený starší umělec. Panovala tak mezi nimi občasná žárlivost, sarkastické poznámky a rivalita o provedení staveb.

Společně však zlínské moderní architektuře přinesli jednotný architektonický styl. Budovy firmy, domy pro zaměstnance a občanské stavby tak působily celistvě a jednotně, což také výrazně podpořilo firemní image.

Karfíkovy stavby nejen ve Zlíně
Za 16 let kdy pro firmu Baťa pracoval, navrhl Vladimír Karfík mnoho staveb, některé z nich i v zahraničí. Můžeme například uvést projekt British Bata Shoe Company v East Tilbury v Anglii nebo Obchodní dům Baťa v Borově v Chorvatsku. Nejvíce projektů však realizoval po celém Československu.

V Bratislavě, Brně a Liberci navrhl baťovské Domy služeb, v Petržalce pak Kostel Povýšení svatého Kříže. Atypickým prvkem na stavbě kostela bylo použití standardizovaného konstrukčního systému 6,15×6,15 m. 

Přímo ve Zlíně a okolí určitě stojí za zmínku Evangelický kostel, Filmový ateliér na Kudlově, Zimní lázně nebo Společenský dům v Otrokovicích.Zdroj: commons.wikimedia.org

Mezi dva největší projekty, které Vladimír Karfík ve Zlíně vytvořil, bez pochyby patří Společenský dům (dnešní Hotel Zlín) a Baťův mrakodrap. 

O celkový výzor hotelu soupeřil Karfík společně s Gahurou. O to, kdo nakonec bude projekt realizovat, Tomáš Baťa vyhlásil soutěž. Ten ze dvojice, jehož návrh pokoje se bude Baťovi více líbit, ten povede celý projekt. Karfík našel inspiraci ve svých cestách po Americe a zvolil pro jeho návrh typické americké rysy – vestavěný nábytek, koupelna se záchodem a telefonem přímo na pokoji atd. Jeho nákladnější návrh nakonec vyhrál a stavba reprezentativního hotelu v jeho podání tak může začít.
Zdroj: zlin.estranky.cz

Dominantou zlínské periferie nicméně byl a je Baťův mrakodrap. Tehdejší 78 metrů vysoké ředitelství podniku se svými 17 podlažími bylo nejvyšší budou ve střední Evropě. Karfík při stavbě využil svých nabytých zkušeností z práce v chicagské firmě Holabird & Root. Svou technickou zdatnost, postupy a nové technologie velmi pozitivně přenesl do celkového ztvárnění budovy. Klenotem celého objektu je pak pohyblivá pracovna Jana Antonína Bati.Zdroj: archinfo.sk

Poválečné období a kritika Baťů
Přestože po válce Vladimír Karfík dále projektoval, tíhnul spíše k roli pedagoga. Začal vyučovat architekturu na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, byl vědeckým pracovníkem Štátného inšitútu urbanizmu a územného plánovania (URBION), taktéž v Bratislavě. Od roku 1979 až 1982 vyučoval na fakultě architektury na Maltě. 

K rodině Baťů zastával kritický názor. V roce 1993, tři roky před svou smrtí vydal memoáry Vzpomínky na oba Bati. Tam o osobnostech Tomáše a Jana Bati hovoří jako o prohnaných kapitalistech a vulgárních a bezcitných krutovládcích. 

Za své zásluhy získal například zlatou medaili od prezidenta Václava Havla nebo jmenování čestným členem Amerického institutu architektů. I přes všechnu kritiku vděčíme právě Vladimíru Karfíkovi za to, jakou podobu má nejen Zlín v dnešní době.

Další příspěvky

Brutalismus

Architektonický styl brutalismus už svým názvem napovídá, že vzbuzoval a vzbuzuje mnoho kontroverzí. Jedná se o směr, který silně pracuje s užitností prvků a očišťuje architekturu od veškerého pozlátka.

Tančící dům

Pražská stavba z druhé poloviny 90. let minulého století otevírá naši novou blogovou sérii #slavnéstavby. V ní se budeme věnovat slavným stavbám ve světě i v tuzemsku. Odrazovým můstkem série je pražský Tančící dům stojící na pravém břehu řeky Vltavy.

Centre Pompidou

Provokativní stavba v centru Paříže spojující moderní části metropole a romantické historické centrum. Kovová a skleněná budova z roku 1977 znovu dokazuje, že Paříž je centrem překvapivých konceptů, které diktují trendy.

Frank Lloyd Wright

Je označován za jednoho z nejvlivnějších amerických architektů 20. století. Patří k autorům a čelním architektům organické architektury. Dnešní článek bude o architektu Frank Lloyd Wrightovi.

Vladimír Karfík

Pokud jste někdy navštívili východomoravské město Zlín, s budovami jako je Baťův mrakodrap nebo Hotel Moskva (dnešní Hotel Zlín) jste se určitě setkali. V dnešním článku si tak povíme něco málo o životě a díle autora těchto staveb.

Stavební materiály – kámen

Kámen patří odnepaměti k základním stavebním materiálům. Člověk s ním v primitivní formě pracoval už před tisíciletími. Je oblíbený hlavně díky své síle a odolnosti a zároveň relativně jednoduchému opracování.

Stavební materiály – sklo

Sklo je jedním ze jmenovatelů Bauhausu, ve spojení s ocelí patří k symbolům opuštění přílišného zdobení a umožňuje nerušený dialog mezi interiérem a exteriérem stavby. Podívejte se s námi na to, jak sklo postupně ovládlo architekturu staveb.

Nové století Bauhausu: 3. díl

Walter Gropius či Johannes Itten – Bauhausem prošel nespočet významných osobností, které mu vtiskly nezaměnitelnou tvář. I z toho důvodu je těžké vybrat ty nejdůležitější. Další díl seriálu Nové století Bauhausu, tentokrát věnovaný lidem, je zde.

Nové století Bauhausu: 2. díl

Legendární škola Bauhaus za svou krátkou existenci dokázala opravdu mnoho. Snad žádné škole nestačilo pouhých 14 let k tomu, aby se zapsala do dějin architektury a dalších uměleckých oborů. A to musela nepřetržitě čelit nátlaku, kvůli kterému...

Máte zájem o spolupráci?

Napište nám.

Buďte v obraze.

Přihlašte se k odběru newsletteru, ať nepřijdete o žádnou novinku.

 

TERMETAL Moravia s.r.o.

Poříčí 2465/28


678 01 Blansko




Telefon

+420 775 711 124


+420 775 711 125



E-mail

living@termetalliving.cz



info@termetal.cz