Tančící dům
Pražská stavba z druhé poloviny 90. let minulého století otevírá naši novou blogovou sérii #slavnéstavby. V ní se budeme věnovat slavným stavbám ve světě i v tuzemsku. Odrazovým můstkem série je pražský Tančící dům stojící na pravém břehu řeky Vltavy.
O pár desítek let dříve
Historie Tančícího domu se začala nepřímo psát už ve 40. letech 20. století. Kvůli mylnému americkému bombardování Prahy totiž v roce 1945 na nynější parcelu Tančícího domu dopadla letecká puma. Ta tehdejší činžovní dům srovnala se zemí. O zástavbě vzniklé proluky se rozhodlo o 20 let později, konkrétně v roce 1963. Zásadní moment však přichází v roce 1993, kdy prostor odkoupila nizozemská pojišťovna Nationale Nederlanden.
Prezident od vedle
Budova Tančícího domu se nachází na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Na stejné ulici, jen o dům vedle, měl v 90. letech svůj byt i bývalý prezident České republiky – Václav Havel. Právě Havel a Vlado Milunić (jeden z dvojice architektů Tančícího domu) obnovili myšlenku na zástavbu proluky. Původní ideou bylo vybudování domu s knihovnou, divadlem a kavárnou. Na tento koncept však žádný z investorů nechtěl přistoupit.
zdroj: pxhere.com
Jágr?
Původně měl na celém projektu pracovat sám český architekt chorvatského původu Vlado Milunić. Zanedlouho však dochází k názoru, že na projekt takové velikosti bude potřeba více než jeden pár šikovných rukou a hlavně také záštita věhlasného architekta ze zahraničí. Milunićovou první volbou byl tak francouz Jean Nouvel (autor Zlatého Anděla v Praze), ten však odmítl. Úspěch měl až u amerického architekta Franka Gehryho. Ten podle jeho slov „pro zemi, která dala Americe Jaromíra Jágra udělá cokoliv“. Zajímavostí je, že Gehry pro vymodelování návrhu použil 3D program CATIA. Tančící dům se tak stal první budovou na světě, která byla navrhnuta ve 3D programu. Nikoliv pomocí, tehdy běžného, 2D nákresu.
V rytmu tance
Přestože je původním oficiálním názvem budovy Nationale Nederlanden Building, nikdo jí neřekne jinak, než Tančící dům nebo Ginger and Fred. Budova je totiž inspirovaná slavným americkým tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogersové.
Krom názvu je taneční pohyb vtisknut i do samotného vzhledu budovy. Stavba je rozdělena na dvě věže. Věž „Fred“ zaujímající statickou pozici je doplněna věží „Ginger“, která tvoří doplňující dynamický prvek.
Celý dům stojí na železobetonové desce s vrtanými piloty. Konstrukce je osazena 99 fasádními panely různých šířek, tlouštěk, plastik a prohnutí. Panely doplňují okna s předsazeným hliníkovým rámem. Věž „Ginger“ je pak zahalena do dvouplášťové skleněné konstrukce. Na střeše věže „Fred“ je zase umístěna konstrukce z trubek potažená nerezovou síťovinou přezdívaná hlava medúzy. O vzhled interiéru se zasloužila architektka Eva Jiřičná.
Budova je tvořena devíti podlažími v nichž se nachází kanceláře, konferenční středisko, restaurace, kavárna a hotel.
zdroj: libreshot.com
Konečné bodování
Tančící dům měl už od prvotních návrhů své příznivce i odpůrce. Chválen byl například za moderní pojetí, kritizován naopak za zasazení takto moderní budovy do historického centra města. Tak či onak získal několik ocenění, mezi které patří nejvyšší ocenění v kategorii designu časopisu Time v roce 1996 nebo zařazení mezi top pět nejlepších staveb 90. let podle časopisu Architekt.
